Červenec 2017

Las Vegas, Toronto, San José, ČECHY, Boston...

28. července 2017 v 16:18 Píšu píšu píšu...
... jo jo, od posledního článku jsem opět navštívila nová místa, za což jsem neskutečně ráda. Hlavně jsem ráda, že už jsou za mnou lety po Číně (jasně, občas nějaký dostanu, ale jak jsme si obnovovali víza apod., bylo jich až moc..). Nyní je totiž období, kdy jsou všechny lety zpožděné, kolikrát odejdete na let, ze kterého se máte vrátit večer a vrátíte se až ráno, nebo let zpět byl zrušen... zkrátka legrace! Křičící Ale nebudu si stěžovat, tohle je za mnou (aspoň na chvilku, doufám) a snad mě čekají další nové destinace.

Po posledním článku jsem měla tedy konečně mezinárodní let a to... Las Vegas! Těšila jsem se na ten let fakt moc, měla jsem dostatečně dlouhý pobyt,... paráda. Navíc to byl můj první mezinárodní let na Boeingu 787, od té doby mám tohle éro mnohem radši, než Airbus. Je modernější, prostornější, máme svůj prostor na odpočinek, kde se můžeme natáhnout jak v postýlce a nikdo nás neruší... ale zpět k Vegas. Teploty byly nad 40 stupňu, opravdu až moc. Máme super hotel "Trump", je vážně luxusní, jacuzzi na pokoji, hezký bazén... připadala jsem si trochu jako na dovolený, ano Smějící se vyrazila jsem omrknout hlavní třídu, ale jelikož jsem chytře šla kolem 13hod. odpoledne, parádně jsem se pekla a moc dlouho jsem venku nevydržela. Prošla jsem si to hlavní a prchala jsem zpět na hotel, kde jsem vzala plavky a šla jsem se vyvalit k bazénu. Poté jsem měla dost sluníčka i u bazénu a šla jsem odpočívat na pokoj. Další den jsem dost spala (ahoj, můj jetlag kamaráde) a šla se podívat do obchoďáku naproti hotelu, koupila si něco pro radost... jako vždy Úžasný Macy´s a Victoria´s Secret jsou kamarádky!


Bylo fajn se podívat do Vegas, ale bydlet bych tam rozhodně nechtěla. Celkově jsem z toho byla trochu zklamaná. Samá casina a vše blikající, svítící, příliš "načančané", umělé... nevím, zkrátka to není můj styl. Nerozhodný



Po tomto letu mě čekala další doposud neprozkoumaná destinace... Toronto! Ha, ha, Aleksův kraj Usmívající se Bydlí asi 1,5h od Toronta. Ale v tu dobu byl ještě Aleks v Pekingu, posledních pár dní...
Lety do Toronta nikdo nechce, protože tam máme pouhých cca 24hodin, létá se každý den. >> Což je pro mě nyní samozřejmě NAPRD! Smějící se << Na hotel jsme se dostali kolem 16.hodiny, dala jsem sprchu a jela jsem do města. Času bylo málo, tak jsem šla alespoň na CN Tower, odkud jsem měla parádní výhled. Poté jsem se prošla kolem, musela jsem najít Tim Hortons a koupit si tam kafe (Aleksovo doporučení. Ne, že by měli dobrý kafe, ale je to prý taková Kanadská klasika) a chvilku jsem seděla u vody (jezero Ontario), užívala si svěží vzduch a začala na mě padat únava. Koupila jsem si ňamky na hotel a jela jsem zpět. V autě už jsem samozřejmě usínala a nemohla se dočkat postele. Další den po snídani jsem pokračovala ve spánku, pak se rychle nachystala na let, pobalila věci do kufrů a mohla jsem zase letět. Na tomhle letu jsem měla skvělou posádku, hlavně vedoucího kabiny, s kterým se skvěle kecalo (většinou to není možný, protože jazyková bariéra a nedostatečná úroveň angličtiny čínských posádek na běžnou konverzaci...), zkrátka fajn let, i když dloooouhý jak... jak let z Toronta do Pekingu Smějící se


Z Toronta jsem přiletěla 23.6. večer a dozvěděla jsem se, že Aleks tedy odlétá 25.6... no, bylo to náročné. Další den si samozřejmě ještě balil (vždy vše na poslední chvíli), zašli jsme do fitka a večer do naší oblíbené japonské restaurace. Bylo to fajn, i když trochu smutné. Další den jsem s ním jela a s Laurou na letiště a byl pryč... alespoň nám Laura udělala fotky z loučení ♥


Bylo to pro mě dost těžké období, samozřejmě to u nás stále všecko trvá Líbající a rozhodně to nechceme jen tak vzdát.
Hned další den, tedy 26.6. jsem měla let do San José. Na bázi před letem jsem potkala holky, tak to samozřejmě chtělo foto Smějící se


Ze San José jsem toho moc neviděla. Doletěli jsme odpoledne a já byla natěšená do postele. Opravdu vyřízená. Měla jsem celý další den na to něka vyrazit, tak jsem to neřešila, jenže... Kamarád jetlag dorazil :) usnula jsem kolem 22hod večer a o půlnoci byla vzhůru. A spát jsem nemohla až do 6h ráno. Šla jsem na snídani a cítila se hrozně slabá, bolela mě hlava... takže zpět do postele. Až později odpoledne jsem vyrazila aspoň koupit si něco k jídlu (a nakonec taky na sebe...), večer do fitka a to bylo všecko. Ze San José jsem tedy vlastně neviděla NIC. Ale co, zkrátka jsem to nechtěla lámat přes koleno a podívám se tam určitě znovu někdy jindy. Takže nové boty, tričko, fotka z fitka a selfíčko před letem. Ha ha.


Pak už mě čekal jeden místní let, který mi byl ale docela ukradený, protože poté jsem hned v noci letěla... DOMŮ! Dovolená! Konečně několik dní ve svém rodném kraji. Už jsem to fakt potřebovala. Měla jsem dost čínštiny a Číňanů včetně jejich chování kolem sebe, těšila jsem se na české jídlo, že zase všechny doma uvidím, budu umírat na alergii z našich kocourů a tak. Smějící se



Výlet s bráchou a skoro-švagrovou do skal


Nákupy v Drážďanech se ségrou a rodiči, rodinný meeting na zahradě, moje oblíbené sushi...


Kočičinec, návštěva mamky a naší nej zubařky v práci, oběd / kafe / nákupy se ségrou, výlet do Prahy na pokec s kamarádem...


A poslední večer doma - jeli jsme na véču směr Krušnohorský dvůr, kde vaří fakt výborně i prostředí je moc pěkné...


A bylo to! Dovolená u konce Plačící a co mě čekalo pak?
Jeden z nejlepších pobytů... Boston. Nejlepší protože jsem tam měla Alekse! Vyměnila jsem si let s Laurou, která měla skoro ceý červenec v Pekingu mamku a chtěla na ni mít dostatek času (tento let je letět do Šanghaje jako cestující a další den odtamtud do Bostonu, 3 noci pobyt a letět zpět...). Byla jsem za to tedy ráda a napadlo mě, že Aleks to z Toronta nemá tak daleko.. no a jak jsem mu to řekla, hned bookoval letenky a bylo to. Těšila jsem se jak malá, že ho zase uvidím a bude to taková naše menší dovolená. Bylo to úžasný. Přiletěl asi dvě hoďky po mně, takže jsem se na hotelu vybalila, dala sprchu a jela jsem zpět na letiště na něj počkat. To bylo radosti a objetí, dojetí, zvedal mě tam do vzduchu a prostě to bylo neskutečný Rozpačitý Tak jsme si prošli město, jen tak odpočívali a užívali jsme se, opravdu mi to chybělo. Další den se mnou šel do akvária (což jsem se dost divila Smějící se), dlouho jsme jen tak seděli u vody, v parku (veverky jsou tam pěkně oprsklý! Jedna ukradla Aleksovi celou proteinovou tyčinku, ještě zabalenou Smějící se, ode mě si braly keksy ze salátu, vůbec se nebály...), nikam jsme nespěchali a nic neřešili a nechtěli jsme, aby to skončilo, ale bohužel... poslední den odpoledne měl Aleks let o něco dřív, já se pak jen nahodila do letuchy a bylo po všem, čas letět...



Po tomto letu jsem měla mít let Chongqing - Řím, ale... den předem jsem byla něco vyřídit na bázi a naše supervisor si mě odchytla, zda nepoletím další den do Haikou fotit a natáčet videa v nových uniformách. No, nemohla jsem odmítnout, takže změna plánu a další den jsem frčela. Čekaly mě tam 4 noci, 3 dny plné focení a natáčení. Bylo to neskutečně náročné, plno čekání, zmatek, dlouho do noci (jednou jsme byli v hangáru až do 3h ráno) a další den opět od rána a do noci... Neměla jsem ani chvilku si třeba zajít večer na jídlo, ne. V hangáru v letadle bylo přes 40 stupňů. V těchto podmínkách mít na sobě makeup, vypadat a tvářit se profesionálně, každý záběr znovu a znovu, uuuf. Blázinec. Ale i tak jsme se snažili a doufám, že výsledek bude stát za to! Zatím fotky v nových uniformách nezveřejním, počkám si na ofiko fotky. Snad nebudou vidět ty kapky potu, co ze mě občas stékaly Mlčící Smějící se Ono v Haikou je nyní fakt vedro a vlhko do toho, nic moc. První den jsme fotili chvíli i venku a já si spálila uši a ruce Plačící ale co bychom pro povedenou fotku neudělali!


Po tomto výletě jsem byla dost vyřízená, takže včerejšek jsem proválela v posteli. Dnes už to bylo trochu aktivnější. Konečně jsem vyrazila do fitka, jela na bázi něco vyřídit a pak jsem měla chuť na sushi a hovězí s rýží ♥


Naše klasika s Aleksem. Bylo to trochu divný ho tam nemít, jo, furt si na to snažím tak nějak zvyknout...
Pak přiletěla Laura z Calgary, tak jsme konečně měly šanci pokecat. A já se vrhla do psaní článku a zabralo mi to přes dvě a půl hodiny. Nyní si vyžehlím uniformu a nějaké oblečení, nachystám věci do kufru a zítra letím jako cestující směr Chengdu, kde mám noc a den a večer letím do Los Angeles ♥ měla bych tam mít 2 celé dny a nejspíš se ten druhý den potkám s Laurou, která tam letí o den později z Changsha Smějící se těšíme se, je to lepší, než chodit všude sama (jasně, mohu někam vyrazit s kolegy Číňany, ale já moc nemusím ty jejich představy o strávení pobytu...).

Tak uvidíme, jaké bude L.A.!

Tenhle článek mi fakt dal zabrat, tak snad jste se dostali až sem a neusnuli během čtení S vyplazeným jazykem

Hezký pátek, víkend a vůbec všechny další dny.

Pááá, Irys ♥