Březen 2017

A konečně zase jeden článek!

16. března 2017 v 12:32 Píšu píšu píšu...
... že mi to opět trvalo, co?

Přůběžně dávám vědět na facebooku, kde zrovna jsem, nahrávám tam fotky, ale tady se mohu více rozepsat a pokud mám i nějaké ty ne-facebookové čtenáře, ať si taky počtou Smějící se

Čeká mě shrnutí od začátku února.

Vezmu to popořadě, byl to Brusel, Manchester, Sanya, Praha a zase Brusel. Oba lety do Bruselu byly mé zaučovací lety do business class.

První pobyt v Bruselu jsem si docela užila, dost jsem toho nafotila (koupila jsem si v lednu nový mobil, tak jsem potřebovala foťák pořádně otestovat) a dost jsem toho prošla.
Stavila jsem se v muzeu hudebních nástrojů a pak takové ty nejznámější památky a místa. (konkrétně Parc de Bruxelles, Koninklijk Paleis van Brussel, Musée des Instruments de Musique, Place Royale, Église Notre-Dame du Sablon, Square du Petit Sablon, Église Notre-Dame de la Chapelle, Manneken Pis, Grand-Place,...)
Byla teda ještě dost zima, už se těším, až s sebou na lety nebudu muset tahat kabát a teplé oblečení (aspoň pak bude více místa v kufru na nákupy, hehe).



Další let byl Manchester, poprvé jsem si s sebou vzala na pobyt noťas a plánovala jsem strávit odpočinek pouze v posteli se seriály. Venku byla zima, byla jsem chcíplá, takže první den odpoledne jsem si jen zašla pro zásoby jídla a dva dny jsem proválela. Manchester už stejně znám, nakupovat se mi nechtělo a mrznout venku taky ne. Nebyla nálada ani na nákupy, to je ale hodně divný, co? :)) do styku s okolím jsem přišla jen na snídani v hotelu, pak jsem se hezky zase ukryla do bezpečí svého pokoje.


V únoru jsem měla pouze jeden let po Číně a to let do Sanyi - moje inspekce na Airbus! Měla jsem z toho docela strach, ale jak se ukázalo, vůbec nebylo proč. Snažila jsem se trochu zopakovat teorii, nouzové vybavení - kolik čeho v letadle máme a kde, jak to použít; moje povinnosti v případě evakuace a tak dále, ale ani to jsem si opakovat nemusela. Měla jsem totiž štěstí na inspektorku - za let do Sanyi a zpět do Pekingu se mě pouze zeptala, zda vím, jak funguje trouba (né asi, létám od konce září......) a kolik máme v letadle lahví s kyslíkem, jak použít telefon a tak. No, komedie :)) Na letu v duty free jsem koupila medvídka v uniformě - pro mamku, doma jsem si dala panáka a další den jsme to lehce oslavily s Laurou a Mariou. Maria měla pohotovost, Laura za pár hodin let, takže vínko jsem si dala jenom já.


Pár dní volno a už jsem se chystala na další let - domů! Měla jsem letět Brusel, ale v týdnu před letem mi napsali, že poletím Prahu. No, já koukala! Že by mě poslali domů sami od sebe, aniž bych jim o to musela psát...? Nicméně, vůbec mi to nevadilo :) akorát jsem pobyt doma strávila v posteli pod dekou, něco na mě lezlo, nebylo mi vůbec dobře. Takže pár fotek kočičáků, s morčecí Holčičkou a zase jsem odletěla zpět do Pekingu.


V průběhu února se v Pekingu udělalo fakt pěkný počasí, skoro jarní! Jenže.... po návratu z Prahy mě čekalo zklamání - zase sněžilo a byla zima :( Neskutečně se těším, až bude teplo!
A opět let do Bruselu - business class, posádka byla celkem v pohodě, i když kolegyně v business class bych nejraději praštila. Byla jsem tam od toho, abych se zaučila a pomohla jim, ony se tvářily jako bych jim překážela a otravovala je, pokud jsem se na něco zeptala. Tohle fakt nepochopím. V Bruselu jsem měla tentokrát jen jeden den, schytala jsem krátký pobyt, takže snídaně, spánek, zašla jsem se mrknout do nákupního centra kousek od hotelu a zase zpět na hotel odpočívat.

Jinak - začala jsem chodit do fitka! Aleks mi radí, co a jak, abych cviky dělala správně, to se ale mám :) osobní trenér! Už jsem se potřebovala začít trochu hýbat, začalo mě to fakt bavit, navíc jsem od příletu do Číny přibrala asi 5 kilo Smějící se jojo, nepravidelná strava v letadle, business class mňamky... je to zkrátka znát.


To byl únor. Nic extra se neudálo, ... březen se zdá být zajímavější.

V plánku jsem měla novinku - Sydney! Konečně mi také dali něco jiného, haha. A byla to moje business class inspekce! Jedno odpoledne jsem letěla jako cestující do Changsha, odkud se Sydney létá, byla jsem ráda, že mám na letu další cizinku - Rumunku Alinu. Na letu byla také v business class se mnou, další kolega byl super a moc nám pomohl, pokud jsme si s něčím nevěděly rady (Alina měla inspekci také nedávno, takže zatím ještě nováček), ochotně vše vysvětlil. Navíc mluvil skvěle anglicky, což se málo u kolegů Číňanů vidí S vyplazeným jazykem Cabin manager (vedoucí letu a inspektorka) mi řekla, že hodnotit mě bude na letu zpět, ať si vše ještě procvičím. Let probíhal v pohodě, letěla jsem Airbusem 330-200 verzí, kde bylo méně business class míst, na inspekci naprosto ideální. Na starost jsem měla asi jen 5 cestujících, takže paráda.
V Sydney jsem měla pouze jeden den, opět jsem měla "štěstí" na ten kratší pobyt Plačící a navíc pršelo, skoro celý den.
I tak jsem vyrazila ven, hotel máme v centru a všude kousek.





Před letem jsem spala minimálně, aneb ať žije povolání letucha a rozhozený spánkový režim Smějící se vstávala jsem kolem 5h ranní, v 6h jsme měli sraz a odjezd na letiště. Let zpět do Číny (Xianu) byl zatím můj nejlepší. Na inspekci jsem si nemohla přát lepší! Na starost jsem měla pouze 2! cestující a kolegyně také, dokonce i mluvili anglicky, wow. Takže servis byl dost rychle za námi a měli jsme odpočinek přes 4hodinky. Krásně jsem se vyspinkala, poté měla službu s kolegou, hodně jsme toho snědli a kecali :) pak nastal čas dalšího servisu, cestující ani jíst nechtěli, vážně pohodička flákárna :)) inspektorka mě chválila, že mám v letadle fajn přístup a jsem pořád usměvavá (aby né, když nemáme plnou business class a nemusím fofrovat a stresovat se...), inspekcí jsem prošla, všechny procedury jsem věděla, zkrátka bez problému. V Xianu jsme měli odpočinek asi 2hodinky a letěli jsme jako cestující zpět do Pekingu.

Šla jsem spát asi kolem 2h ranní, vstávala jsem v 6,30h ráno - čekalo mě focení do katalogu společnosti v orientálním stylu. Byla jsem hrozně unavená, krátce jsem se viděla s Aleksem, který ráno dorazil z letu, zabalila jsem si věci a frčela jsem na focení. Bylo nás celkem 5, staralo se o nás asi 10 lidí - makeup, šaty, úpravy... fakt si dali záležet. Párkrát jsme se převlékaly a nakonec se fotily i v letních uniformách.


Po 11h jsme konečně skončily a ... ne, nejela jsem spát, doma jsem se jen převlékla a šli jsme s Aleksem na Laury oslavu narozenin. Sice později, ale přece. Po oslavě jsem usnula během chvilky, dospávala jsem let a náročný dlouhý den.



Další den večer jsme s Laurou, Mariou a Aleksem vyrazili na sushi. Dlouho jsme neměli šanci se sejít všichni, tak jsme toho museli využít.


... a 10.3. jsem opět přiletěla do Prahy. Tento let jsem vlastně také v plánku neměla, byl to původně Berlín, ale kolegyně, co dostala víkendovou Prahu mi psala, zda si to nechci vyměnit, aby mohla letět Berlín se svým přítelem, který byl v business class. No, proč ne Usmívající se takže opět domůůůů....
Před letem jsem se na bázi ještě rychle potkala s Laurou, která přiletěla z místního letu, samozřejmě fotka byla nutnost...



Pokud bych si to nevyměnila, tak ani do Berlína nepoletím. Od pátečního do sobotního rána mělo letiště stávku. Místo toho bych určitě schytala nějaký krásný let po Číně, brrrr :)

Let do Prahy byl hrozný. Cestující byli převážně ti nejhorší verze Číňanů... po svém odpočinku jsem čekala vzadu u toalety, až se uvolní, abych si vyčistila zuby a trochu se po spánku "spravila". Přišla drzá Číňanka a normálně mi tam pak vlezla, nezajímalo jí, že tam čekám asi 5 minut! Jak já tam nadávala Smějící se tohle prostě nepochopim...
Během druhého servisu (čekám, až mi moji pozici změní v aplikaci, do té doby ještě létám v economy) se jedna Číňanka rozčilovala, nejprve, že už nemáme mléko (achjo) a pak, když jsem řekla, že k snídani máme blablabla nudle a blablabla omeletu, zeptala se: "Rýži! Nemáte rýži?!". )ehm... CO JSEM ASI ZROVNA VYJMENOVALA?! Křičící BYLO TAM SLOVO RÝŽE?? Smějící se VIDĚLA JSTE TO SNAD NAPSANÝ V MENU?? No, prostě na pěst.)
Ale co, letěla jsem domů, takže jsem si myslela svoje a vesele trpěla dál.

V pátek jsem hned po příjezdu z Prahy do Teplic navštívila svou bývalou profesorku na klavír na Konzervatoři v Teplicích, pak se ségrou jela vybrat neteři dárek k narozeninám a domů, pak k zubaři... Ještě, že mám super zubařku Nishu! Potřebovala jsem vytrhnout zub, spravovat už to nemělo cenu, tak šel ven. Odpoledne a navečer to začalo trochu bolet, takže jsem polehávala s mraženým špenátem na tváři a maminka se mě snažila nakrmit Smějící se

V sobotu odpoledne oslava u ségry - neteři Irče už bylo 8 let! Bylo to fajn, udělala jsem pár fotek, večer už jsem byla zase unavená a těšila se domů spát. Doma se pravidelně budím mezi 4-5h ráno, nechápu, asi ten časový posun...



no, prostě ségry!



V neděli na oběd dorazili oba bráchové, poté jsem odpoledne opět vyrazila k ségře a večer ve 20h jsem opět frčela do Prahy na hotel. Kocour se mi stihl podepsat na kufr, selfíčko s mamkou se taky stihlo...


Mohla bych jet i pondělí ráno, ale když jedu už v neděli, jsem více v klidu, cestou se může cokoliv stát a kdybych pak nestihla let, ... takhle se můžu vyspat a nemusím plašit Usmívající se samozřejmě jeden kufr jsem měla plný jídla, jako vždy, pěkně těžký, nemohla jsem se dočkat, až ho dotáhnu domů do Pekingu.

S Aleksem jsem měla jeden den a v noci odlétal - do Prahy Smějící se

Laura dokončuje výcvik na Boeing 787, bylo to pouze pár dní zde v Pekingu a letěli do Šanghaje na den, tam mají B787 simulátor. Mě tento výcvik snad brzy také čeká, zatím ho dostali jen ti, co dokončili obě inspekce (Airbus, business). Mně to vyšlo později, kdyby pár dní počkali, mohla jsem to mít taky. Smějící se Ale nevadí, Aleksovi to teď také nevyšlo, tak ten výcvik budeme mít pak spolu. Těším se na nové destinace a Aleks se těší na lety do Toronta - konečně by se viděl s rodinou a mohl se podívat domů.
Já mám stejně výhodu s lety do Prahy - mohu se skoro každý měsíc v rámci práce proletět domů, to pak ani nepřijde, že bydlím tak daleko :)

Jinak - článek jsem málem nedopsala! Během psaní posledních odstavců mi notebook začal divně "vrčet" - naštěstí jsem stihla článek uložit do rozepsaných... a noťas se zasekl, musela jsem ho násilně restartovat a modlila jsem se, abych tu ten článek měla Nevinný jinak bych to musela celé psát znova. Ufff, naštěstí tu byl :)

Mám tu po půl osmé večer, za dvě hoďky už se budu chystat na let - starý známý Manchester Smějící se a krátký pobyt, takže se jen trochu projdu, nakoupím ňamky na hotel a budu spát. Aleks bude zpět v sobotu ráno, já neděli ráno, plánky tedy budeme mít zase skoro nastejno, jupí!

Tak fajn zbytek týdne a fajn víkend Líbající
Irys