Červenec 2016

Čína a jídlo - restaurace, obchody...

22. července 2016 v 16:00 Píšu píšu píšu...
V ČR jsem celkem ráda navštěvovala čínské restaurace, samozřejmě jsem brzy po příletu do Číny zjistila, že u nás jsou to jen velmi vzdálené napodobeniny :)

Základem čínského jídla je rýže. Rýže jako příloha ke všemu, rýže s míchanými vajíčky i k snídani. Jo a také nudle! Nudle slabounké, normální, nudle tlusté jako žížaly. Pokud možno pořádně mastné. A k pití horká voda.

Ze začátku jsem byla z čínského jídla celkem nadšená. Na hotelu v Haikou jsme měli opravdu bohaté snídaně, tam jsem si našla to svoje (nudle mezi 7-8h ráno opravdu ne-e), opravdu bylo z čeho vybírat.

Některé moje snídaně na hotelu v Haikou

Obědy a večeře jsme měli připravené na kulatém stole, jídla se většinou opakovala, ale našla jsem si také své favority. Většina jídel byla ale vážně dost mastná a můj žaludek občas protestoval.


Byli jsme rádi za každý volný den, kdy jsme se dostali do města a zašli třeba na sushi, nebo i do obyčejného McDonald´s nebo KFC.

Návštěva sushi restaurace, zleva já, Aleks, Laura, Maria, Mandy

Sushi s sebou na večer...

Salátek v Haikou. Jeden z volných dní

Vždy jsme se snažili najít western restaurace, ale v Haikou nic moc. Nyní v Sanye je to pro mne s jídlem docela katastrofa. Snídaně je opravdu velmi chudá oproti hotelu v Haikou, každý den většinou to stejné, vařená vajíčka, nějaká čínská bábovka, samozřejmě rýže, občas nudle, občas něco jako pečivo, divné plněné "knedlíky", odporná káva a voda. Obědy a večeře plné mastného jídla, opět skoro každý den to samé, jediný můj favorit byly krevety, ale ty máme tak jednou týdně ☺ u většiny jídel ani netuším, o co se jedná, divně vypadající zelené listy apod., zde se těšíme mnohem více na dny volna, kdy jedeme do města a zajdeme do normální restaurace. Našli jsme si tu western restauraci (burgery, steaky, mexické pokrmy, pizzy) i italskou restauraci Casa Mia, kterou vlastní Ital. Kolegové z Itálie potvrdili, jídlo je opravdu jak v Itálii (těstoviny, pizzy, saláty, steaky).

Western restaurace Dolphin

Jídlo z restaurace samozřejmě také s sebou na večer!

Každý den volna je pro nás záchrana, zajdeme na pořádné jídlo a také do supermarketu nakoupit nějaké jídlo na další dny, kdy se pro nás připravené jídlo v restauraci opravdu nedá jíst. Většinou si nakoupím zeleninu, tuňáka a připravuji si saláty, vařit si tu bohužel nemůžeme, tak je to jediná možnost, stejně máme málo času a venku je vedro na padnutí a člověk má chuť jen na něco lehčího. Než jsme objevili western / italskou restauraci, brali jsme útokem McDonald´s. V ČR do MCD nechodím moc často, ale tady je to pro mě opravdu záchrana :)

Zásoby z McDonald´s

V hotelu v Haikou jsem si oblíbila sladké "knedlíky", měli jsme k dispozici nesmažené a smažené - to byl můj favorit. Chuťově to bylo jako česká kobliha, podávané s krémem ala Salko.

Ukázka stolu na hotelu v Haikou - zde na fotce vlevo mé oblíbené "knedlíky" ♥

Číňani ale někdy mají dost divné pokrmy a chuťovky. Kuřecí pacičky? Eh. Nebo pokud máme vepřové / kuřecí maso, vše je nakrájené na kousky i s kostmi :( vypadá to pak jak kostičky, které mamka nosila sousedovic psům :-D v supermarketu prodávají často různé pochutiny vakuované a také sušené - ryby, krevety, vypadá to opravdu zvláštně a mnohem hůře to voní. Jogurty jsou více tekuté a pijí se brčkem. Na ulici ve městě potkáte dost stánků s různými pochutinami, ale toho se bojím, hygiena tu na mnoha místech není úplně top…



V Haikou jsme objevili, že Carrefour má dost věcí, které máme v obchodech v ČR - sýry, salámy, sladkosti…
I v Sanyě mají v supermarketech dovozové zboží, je tedy jasné, co vždy bereme útokem. Haribo, Kinder čokoládky, Ritter Sport čokolády, Snickers, Lays brambůrky… ach :) Čínské sladkosti nic moc, alespoň jsem zatím neobjevila nic, co by mě dostalo. Naše skřínka se sladkostmi tedy docela přetéká zásobami ... k učení je to potřeba. Toto zboží je sice cenově docela předražené, ale chybí mi ňamky, co jsem měla doma, takže pár korun navíc klidně obětuji.





Věřím, že v Pekingu toho bude více na výběr a více možností, kde se najíst, když se mi nebude chtít čínské jídlo :-)

Jak si tu válčím...

22. července 2016 v 14:00 Píšu píšu píšu...

Pokračování výcviku…

…o trochu více unavená, ale pořád ještě žiju!

Dny jsou tu opravdu dost náročné. Nedostala jsem se k napsání dalšího článku dříve, protože jsem neměla ani kousek času. Byla jsem ráda, když jsem večer zalehla co nejdříve do postele, tedy pokud jsem se nemusela učit na zkoušky / testy (což bylo skoro každý den :-D )

Od 8.7., kdy jsem zveřejnila poslední článek, mám za sebou několik dalších kritických, ale úspěšně zvládnutých chvilek. Trénovali jsme, jak se chovat při nouzovém přistání do vody (to opravdu super, koupat se v našich krásných červených overalech, výborně se v tom plave…haha) v bazénu v budově college, byla to docela legrace v záchranném člunu, ale nechtěla bych to zažít ve skutečnosti.

Nouzové přistání do vody

Také jsme si stejný den zkoušeli hasit halonovým hasicím přístrojem a jak správně hasit při různých situacích (oheň v úložném prostoru, na sedadle, v troubě, na toaletě…)
Měli jsme test z "polar flight" a z teorie servisu II., zkoušku z evakuace v praxi - z té jsem si odnesla pěknou modřinu, když jsem se evakuovala se záchranným člunem nouzovým východem, asi jsem to brala opravdu vážně, jako kdyby šlo o skutečnou evakuaci :-) dále zkoušku z demonstrace bezpečnostních prostředků (v čínštině a angličtině) - to jsme byli rozděleni na týmy jako při evakuaci, celá skupina musela být synchronizovaná, dělat vše přesně, řeší opravdu každý detail. 17.7. jsme měli test z teorie servisu III., praxe - povinnosti posádky za lety - hlavně bezpečnostní postupy a také instruování nouzového východu - v angličtině i v čínštině (to bych si před 2 měsíci nemyslela, že to nakonec zvládnu plynule odrecitovat :-D ). 18.7. menší test z teorie a nyní máme poslední dny výcviku na Boeing 737.

Běžné učení otázek na testy. Hlavně zásoby jídla a kávy :)

Servis - praxe, konečně zase uniformy, nové fotky jsou potřeba!
(foto vpravo dole - Maria, Rachel, Laura, já, Aleks)

Naše skupina s učitelkami na servis (dvě uprostřed), vpravo překladatel

Poslední důležitý den je 24.7., kdy máme zkoušku z teorie - z 80 otázek náhodně dostaneme 5 a také z praxe na simulátoru - průběh celého letu, včetně servisu, opět instruování nouzového východu i v čínštině, přijedou se na nás podívat i nadřízení a někdo z vedoucích společnosti.
Praxe servisu - různé lety = různé občerstvení, vše musí být připraveno podle pravidel - vozík s občerstvením, jak správně nést deku či podnos, jak se s podnosem otočit v uličce :-D občas si říkám, že to je docela na hlavu, ale pravděpodobně si na to zvyknu. Nic jiného mi nezbyde :-)
21.7. jsme měli den volna, 22.7. je den opravných zkoušek, takže pro mne další den volna, protože jsem naštěstí všechny zkoušky a testy zvládla. Vlastně ne den volna, měla bych se učit na 24.7., ale aspoň nemusím vstávat před šestou hodinou ranní a mohu klidně zůstat celý den v pyžamu.
Původně jsme se měli vracet 26.6. do Pekingu, ale jako vždy, nastaly menší změny. Koncem července zahájíme výcvik na Airbus A330 a do Pekingu se vracíme kolem 2.8., kde výcvik na A330 dokončíme. Myslela jsem, že si na další typ letadla budu muset počkat, ale je to super, protože A330 létá Evropu - Prahu - dostanu se dříve domů! A aby toho nebylo málo, dále nás ihned čeká výcvik na Boeing 787, který létá Ameriku, takže také bomba. Toto všechno bychom měli zakončit kolem 20.8., pokud nenastanou další změny.
Poslední dny na mě únava docela padá, předevčírem jsem zalehla do postele kolem půl 8 večer, že se jen na chvíli natáhnu a půjdu se učit, ale samozřejmě jsem tvrdě usnula, vzbudila se kolem 11 večer, dala rychlou sprchu a šla zase spát :-D den volna mi hodně pomohl, protože jsem se konečně pořádně vyspala a nabrala energii na další dny.

DEN VOLNA 21.7.

Z postele jsem se vyhrabala kolem 11h dopoledne, snědla muffin a ve 12h jsme měli sraz s ostatními, kolega měl předchozí den narozeniny (od vedoucí dostal v den narozenin při večeři velký dort) a navrhl, že zajdeme do italské restaurace v centru města.

Večeře - dort pro kolegu k narozeninám

Restaurace byla kousek od pláže, menší ale příjemné prostředí, majitel Ital, jídlo opravdu nemělo chybu. Nejednalo se o čínské napodobeniny, ale opravdu bomba! To potvrdili i 3 kolegové z Itálie. Já měla jako vždy chuť na pořádné maso, objednala jsem si hovězí steak s pepřovou omáčkou, pečené brambory, salát. Masíčko jako dort, byla jsem opravdu šťastná :)) většina si také objednala jídlo s sebou na večer nebo další den.

Italská restaurace, s Laurou

Po jídle dezert a kávička, poté jsme se rozutekli na všechny strany, chvilku omrknout pláž, ale ve 37stupňích se to nedalo vydržet, tak jsme pokračovali do míst s klimatizací.


Pláž

Laura, Aleks, Mandy /vedoucí/ a já jsme vyrazili směr Daboluo - obchoďák ve tvaru ananasu, kde jsme vzali útokem supermarket, dále jiný obchoďák zaměřený na zboží z dovozu - je krásné mít možnost si koupit mňamky, co máme i u nás v ČR ♥

Mandy (vedoucí), já, Laura


Ceny jsou tam teda docela vysoké, to vždy u zboží jiného než čínského původu. Na závěr výborná zmrzlinka a jeli jsme zpět. Na byty jsme dorazili až kolem 19h, docela uťapaní, ale spokojení, že jsme měli opět šanci dostat se mimo byt-college a ochutnat pořádné jídlo.

Jaké to tu je, obecné informace

8. července 2016 v 17:21 Píšu píšu píšu...
Než jsem se dostala do Číny, trvalo to tedy cca 8 měsíců. Docela dlouho, ostatní přijatí (nejen z ČR) byli docela nervózní, protože ukončili svoji práci, byli bez příjmu, mně to bylo vcelku fuk, já si jela svůj eshop, užívala si volné dny, měla dost času, nevadilo mi to, nespěchala jsem na odlet. V Číně je normální, že všechno dlouho trvá.

Odlet byl 6.5. Praha - Peking, v Pekingu na letišti jsem potkala Mariu (Rumunsko), na hotelu jsme se seznámily s Laurou (Rumunsko), 7.5. odpoledne jsme měly pár hodin na návštěvu centra, ale byly jsme docela vyřízené, let Praha-Peking je necelých 10hodin + časový posun 6hodin tomu moc nepřidal. Společně jsme letěly Peking - Haikou 8.5., následující den dorazili další budoucí kolegové.

Peking



Celkem je nás 13, z ČR jsem tu jediná, ale aspoň tu nemohu kecat v češtině a je to dobrý pro zlepšení mojí angličtiny. Dále je tu 2x Rumunsko, 3x Itálie, 2x Rusko, 1x Kanada, 1x Thajsko, 1x Francie/Thajsko, 1x Polsko, 1x Korea. Takže jsme docela pěkný mix ☺ Myslím, že jsme se sešli dobrá skupina, rozumíme si, je tu jedna výjimka, ale všude se najde někdo, kdo je prostě trochu mimo :-D není tu ale vyloženě někdo, kdo by ten kolektiv "kazil".

První týden v Haikou jsme měli na papírování, v bance jsme si založily účet, u operátora čínské číslo, někteří z nás podstoupili zdravotní prohlídku (odběry krve, rtg plic, ekg, rozbor moči a stolice :D, sono břicha), měli jsme oficiální zahájení, vyzvedli jsme si uniformy, učebnice a tak dále, spousta zařizování. Také ale bylo dost volna na prozkoumání města (hotel byl přímo v centru, takže paráda).
12.5. jsme v Hainan Airlines budově podepsali smlouvu a od 13.5. jsme oficiální zaměstnanci Hainan Airlines.

typický pohled

podpis smlouvy

téměř všechny holky z naší skupiny, v den slavnostního zahájeni (16.5.)

společné foto s další skupinou a některými nadřízenými

večerní Haikou

"Chrám pěti úředníků"

14.5. Jsme se přestěhovali do jiného hotelu, který byl od centra Haikou vzdálen cca 25min cesty busem/taxíkem. Hotel opravdu krásný, s velkým bazénem, opravdu luxusní prostředí hned u pláže. Pokoje po jednom, hezky zařízené.



Naše vedoucí, zkrátka člověk, který nás má na starost, je 26letá Číňanka jmenující se Mandy (v překladu do AJ), létá několik let pro HNA, nyní jako purser (vedoucí kabiny), občas překládá do AJ i některé naše hodiny. Dělá pro nás maximum, pokud máme nějaký problém / otázky, vše ochotně řeší, poradí, pomůže.

foto ze "třídy" s Mandy

V tomto hotelu jsme zahájili výcvik, z 95% pouze teorie, jako ve škole :) servis, bezpečnost, nouzové situace a vybavení, evakuace, čínština, atd., mnoho "předmětů". Většinou učitelé mluvili pouze čínsky a měli s sebou překladatele, nebo mluvili hodně špatně anglicky. Takže občas docela problém rozumět tomu, co nám vlastně chtějí sdělit :) Výuka každý den 8/9 - 12h, oběd, pauza, pokračování 14-18h, večeře, kolem 22h už jsme měli být u sebe na pokoji, nedělat hluk (samozřejmě jsme se navštěvovali i po "večerce" :-D. Mandy nás občas kontrolovala, zda jsme u sebe a všecko je OK, má to v popisu v práce. Máme za sebou už několik testů, například test z nebezpečného zboží na palubě, jak se zachovat v případě agresivního člověka / únosce na palubě, test z první části servisu, zkouška z první pomoci, test z první pomoci a celkově zdravotních problémů, které mohou na palubě nastat, dále zkouška z čínštiny. Možná jsem něco zapomněla, je toho již docela dost za námi a já si vše nepoznamenala.

Na zkoušce z čínštiny na nás čekalo náhodně vybraných 30 slovíček, 3 rozhovory, 10 vět, přečíst 15 pravidel společnosti, instruovat nouzový východ, hlášení o turbulenci. Nebyla to sranda, protože 9 lidí z naší skupiny vůbec neumělo čínsky ani pozdravit a během cca 5 dní výuky čínštiny jsme se museli naučit odborné výrazy apod. Ale dali jsme to :) není to konec, nyní se musíme učit povely při evakuaci, musí být v čínštině i angličtině... A mnoho dalšího. Čínština je tu dost důležitá, i když budeme mezinárodní posádka. Kolegové Číňani se z 80% nedomluví v angličtině, takže nám nezbývá nic jiného, než mluvit čínsky. Ale proč ne, do budoucna to může být docela velké plus, ne mnoho lidí podle mě v ČR mluví čínsky, nevím, kam mě pak vítr zavane a co budu dělat, určitě se to někdy bude hodit.

společné foto s vyučující čínštiny (ta se nám později změnila

celá naše skupina s vyučujícím nebezbečného zboží

Laura, Luca, Aleks a já - zkouška situace z prodeje palubního zboží

první pomoc

26.6. jsme se stěhovali směr Sanya - zde budeme mít poslední část výcviku, převážně praxi, jak servisu, tak hlavně bezpečnostní věci. Celá skupina bydlíme v domě s apartmány po 2, já s Laurou jsme v posledním, tedy 12. patře - nejlepší výhled, nikdo nám nemůže dupat nad hlavou J kuchyň s obývákem, balkon / teráska, dvě ložnice, koupelna. Opět moc hezky zařízené. Zatím si nelezeme na nervy, když chce jedna z nás mít klid, tak si prostě zaleze do svého pokoje, občas to je dost potřeba, celý den od 7h ráno cca do 7-8h večer jsme celá skupina dohromady a člověk někdy potřebuje chvilku klidu.
Nejsme součástí města, jsme na menším ostrůvku, na který vede pouze jedna cesta přes most s bránou.

výhled z balkonu

bydlení

pláž (cca 20min autem od nás)

s Laurou máme občas pohodičku

Zatím máme za sebou trochu teorie (bezpečnostní vybavení atd.) i praxe, byli jsme v letadle pro zkoušení nouzových situací, jsme rozděleni na 3 skupiny po 4/5 lidech, každý má svou pozici s různými povinnostmi. Trénovali jsme nouzové přistání na vodu/zem/do divočiny s časem max. 10minut a nad 10minut, ztrátu tlaku v kabině, různé druhy turbulence, mechanický problém při vzletu, zdravotní problém kapitána, kouř na palubě a tak dále, je toho mnoho a my musíme být připraveni na vše. Povely tedy v čínštině a angličtině a pokud něco ukazujeme, naznačujeme, vše musí být synchronizovaně. Ale tato část výcviku mě baví nejvíce, člověk alespoň nesedí celý den na židli a píše si poznámky jak ve škole.

Náš tým na evakuace, to nemusíme nosit uniformy, ale tyto krásné pohodlné červené overaly :))

Náš tým s holkami z čínské skupiny. Jsou z nás hotoví, protože jsme vzhledově úplně jiní :-D

Máme tu trochu přísnější pravidla, než v Haikou. Je tu mnoho dalších skupin na výcviku, my jsme tu zatím jediní cizinci, jinak jsou tu všichni Číňani. To je i důvod, proč nemůžeme nijak "vyčnívat". Zde začínáme každý den v 8h ráno, dojíždíme na cca 20min vzdálenou univerzitu, takže vstávám většinou pár minut před 6h ráno, v 7.05 musíme být všichni venku před domem, seřadíme se a jdeme společně na snídani, v 7.35 odjíždíme. Na 12h se vracíme zpět na oběd a v 13.35 opět odjíždíme na odpolední "studium", v 18h jsme zpět na večeři. 3x týdně máme povinné samostudium, většinou od 19-20h, všichni se sejdeme buď v učebně, která je minutku od našeho bydlení, učíme se otázky na testy, které nás čekají, nebo jsme venku a trénujeme povely jako skupina na evakuace. Pokud někam jdeme jako skupina, tak tedy vždy seřazeni, stejně tak i odcházíme. Potichu, každého pozdravit. Někdy si připadáme jak na vojně.

Dost lidí nás strašilo, že v Sanye je to hrůza. Bydlení nic moc, jídlo příšerné - nevím, kde to vzali. Ubytování je super, jídlo se dá jíst, ale není to jako v předchozím hotelu, to je pravda.
Dnes je 8.7., zítra mě čeká volný den, zatím jsme měli volno den po příjezdu a 3.7.

Požadavky na VZHLED, DOPLŇKY
Účes byl to nejhorší. Culík, síťka a zamotat do precizního drdolu. Pramen vlasů se nesmí přetáčet, musí to mít požadovaný tvar, nikde nesmí čouhat vlasy / babyhair, vše důkladně zlakované, ulízlé, pokud možno vytvořit efekt "vzduchu" ve vlasech (haha, nejde.). Jedna sponka pod drdolem, maximálně dvě po stranách.
Makeup- zvýraznit obočí, stíny přírodní barvy (hnědá), černá linka, ne moc výrazné. Červená rtěnka, odstín Chinese red (ne moc tmavá, ne moc světlá, v knížce máme uvedené doporučené značky a odstíny). Samozřejmě makeup jako takový, tvářenka.
Červené nehty, barva opět červená - ne moc tmavá a ani né moc světlá. Délka nehtu nesmí přesáhnout 3mm od prstu. Jiné barvy laku, žádný lak, oloupaný lak - nepřichází v úvahu. Odlakovat nehty můžeme pouze na den volna (těch moc není).
Náušnice - bílé perly, max. průměr 6mm.
Hodinky - stříbrné nebo zlaté, řemínek max. šířky 1,5cm a ciferník max. 2,5cm, včetně čárek na minuty, žádné ozdoby apod.
K uniformě není povoleno nosit vlastní svetřík, kabelku a další doplňky, pouze to, co máme od společnosti a to i v době výcviku.
Požadavky jsou i pro muže, ale těmi se tu nebudu zdržovat (navíc to mají mnohem jednodušší, stačí jim několik minut na přípravu).

My jako budoucí mezinárodní posádka to máme jiné, než Číňani. Nemusíme platit výcvik, ubytování, jídlo, ba naopak, jsme placeni i po dobu výcviku. Číňani si musí výcvik hradit ze svých nákladů. Ubytování tu máme pouze po 2, oni myslím i po 6 lidech, sdílí i ložnici. Jsme jinak placeni i po skončení výcviku. Nevím, proč to tak je, ale je to divné, vytváří to pak mezi cizincem a Číňanem nesmyslné rozdíly, dost Číňanů má s námi problém jen kvůli tomuto. To ale není náš problém. Smlouvu jsme podepisovali na začátku výcviku, oni podepisují převážně až na konci výcviku po úspěšném absolvování.


_______________________________
Chtěla jsem něco málo napsat ještě celkově o lidech, jak to vypadá ve městě, obchody, ulice, jídlo, divné čínské zvyky… ale to až někdy příště. I tak je to docela dlouhá slohovka.
Neřeším spisovné vyjadřovaní, gramatické chyby z 95% nedělám, snad nepíšu úplně jako pako :-))
Pokud jste to dočetli až sem, tak máte můj obdiv!
Příští článek co nejdříve to bude možné.

See you! I. ♥

na závěr koláž, kterou jsem si vytvořila k 2 měsícům v Číně :)



Jak to všechno začalo

7. července 2016 v 16:18 Píšu píšu píšu...
Nikdy jsem nesnila o tom stát se letuškou. Určitě jsem chtěla v budoucnu dost cestovat, ale tohle mě nenapadlo, až na jaře 2014 viděla na netu nabídku na kurz letušky, řekla jsem si, proč ne, zase něco nového, nemuselo by to být špatné. Jak jsem si dost četla o této práci a společnostech, dost mě to chytlo a nakonec to byl opravdu můj "sen". Kurz byl myslím 3 víkendy, bylo to o tom, jak se připravit na pohovory na tuto práci etc.
*2014 - září - kurz letušky, prosinec - výběrko k Emirates (dostala jsem se do final interview, pak mi dorazil unsuccessful email)
*2015 - únor - výběrko k Travel Service - prošla jsem oběma koly, nastoupila 15.4. na výcvik a 30.5. měla první seznamovací let, smlouva do 30.9. (to byl i důvod, proč jsem uvažovala o jiné společnosti. Smlouva na 3 roky byla pro mě rozhodně lepší varianta. Navíc TVS létá převážně dovolenkové destinace, lety jsou převážně "na otočku", tzn. že omrknete maximálně letiště a zase letíte zpět. Mně se poštěstilo mít layovery /pobyty/ v Tel Avivu a Lille/Paříži)


* foto vpravo s p. S. Zindulkou na letu z Korfu do ČR v září 2015


- srpen - výběrko k Emirates (opět jsem došla až do posledního kola, tedy final interview - pohovor pouze s recruiterkou a opět mi dorazil unsuccessful email :-D možná by to vyšlo příště, vím, co a jak jsem měla udělat lépe)
- září - výběrko k Hainan Airlines v Praze, kam jsem byla pozvána na základě pohovoru po telefonu, dva dny (druhý den menší zdravotní prohlídka, psycho test etc., informace o práci). První den nás bylo cca 170, druhý den kolem 40. Výběrko se konalo v hotelu Four Seasons, krásné prostředí, mnoho občerstvení jsme měli k dispozici. Potkala jsem se tam s lidmi z Francie, Španělska etc., nejenom Češi/Slováci. Mimochodem, v den výběrka jsem zaspala, den předem jsem si zapomněla nastavit budík. Vzbudila jsem se 30min před odjezdem autobusu. A to jsem si chtěla umýt vlasy, hezky se nalíčit, pořádně nasnídat… Hmmm, ani ne :-D








- říjen, cca v polovině měsíce - přišel email - prošla jsem!
*2016 - květen - ČÍNA!